Jak vychladit pivo v hotelu bez ledničky

Docela často přebývám v jednom ** hotelu v jedné sousední zemi, která sice není považována za zemi typicky pivařskou, dokonce byla ve sporu o vodku zařazena do "vodka belt", ale pivní tradice zde existuje. V Polsku se dokonce některá piva dají i pít, například Tyskie je skutečně vynikající (což zapadá i do mé geografické teorie pivních preferencí - Tychy jsou od Ostravy blíže než Olomouc, natož Plzeň nebo Budějovice). Poláci ovšem naprosto neuznávají naši desítku - prý ji pijeme proto, že máme jistotu že nás nikdo neokrádá - prý se totiž už dále nedá ředit. Jejich piva jsou tak většinou silnější a to platí zejména pro ty označené Mocne (tedy silné).
Subjektem mého testu se stala piva Kaztelan Mocne, 14,6%, 6,8% etanolu, vyrobeno v pivovaru Kasztelan který patří do skupiny Carlsberg Polska a Kaper Mocne, 8,7% etanolu, vyrobeno v pivovaru Zywiec. V testu ale nebudu porovnávat chuť, nýbrž způsoby, jak na hotelovém pokoji bez ledničky pivo vychladit.
V úvahu přicházejí celkem tři možnosti. První z nich je dát pivo za okno, což zejména za určitých povětrnostních podmínek funguje skvěle. Dneska je ale za oknem 17 stupňů, což by sice pivu pomohlo, ale ne moc dramaticky. Druhým typickým způsobem je hodit pivo do umyvadla. Jenže - z kohoutku teče voda o 20 stupních, což je sice o něco méně než má zteplalé pivo z obchodu, ale stále docela hodně. Třetí možnost je pivu teplo nějak aktivně odebrat - nejlépe jej využít na změnu skupenství.
Ve stejnou chvíli tedy putuje Kasztelan do umyvadla a Kaper je obalen toaletním papírem, namočen a vystrčen za okno. Myšlenka vypadá takto: kromě toho, že chladný studený vzduch odebere nějaké teplo vodě, voda se bude také vypařovat, k čemuž bude potřebovat značné množství skupenského tepla vypařování. A to vezme z plechovky piva.
Asi dvě hodiny se Kasztelan v umyvadle hezky ochlazuje vedením, zatímco za oknem probíhají jakési tajemné termodynamické jevy. Po dvou hodinách vytahuji plechovku z vody, pro srovnání ji osuším. Z Kapra strhnu toaleťák a...
Výsledek je naprosto jasný, Kasztelan je tak akorát pitelný, zatímco Kaper je velmi příjemně vychlazený. Obaluji jej novým toaleťákem, namáčím, strkám za okno a pije Kasztelana píši blogpost. Protože po dvou mocnych piwech bym żaden blogpost już nienapisał...
P.S. Pravděpodobně by se ještě rychleji vychladilo, kdybych ho přidělal na mřížku výdechu klimatizace - proudící studený a suchý vzduch by udělal svoje. Ale nechtělo se mi vytahovat tkaničky z bot a nic lepšího na připevnění jsem neměl...

První fotografie Boeingu 787

Dreamliner je tady: v noci z úterý na středu byl přetažen z montážní haly na nastříkání a trpělivý a dobře informovaný spotter Charles Conklin to dokonale nafotil. Na zveřejnění si vybral kvalitní zdroj - Flightbloggera. Už jenom tři týdny a uvidíme Dreamliner One i ve vzduchu.

Update na foto.kobersky.com

Do své fotogalerie na adrese foto.kobersky.com jsem přidal pár hezkých kousků letadel - zejména C-17A Globemaster III, který přivezl proviant pro pana prezidenta USA, a tři další krásné stroje. Tentokrát konzistentně ve formátu 3:2, pojíždějící letadla tak vypadají mnohem lépe.

Wingflex

Svým způsobem mám starty letadel raději než přistání - ono dolů se ta mašina vždycky nějak dostane, nahoru už to ale chce kumšt. Začíná to již při pojíždění z holding pointu. Představuji si piloty, provádějící kontrolu posledních položek z předstartovního checklistu. Pak se motory vytočí lehce, rychlá kontrola zda je všechno v pořádku. Plný plyn. Stroj na pár stech metrech nabývá neuvěřitelné množství kinetické energie, očekávání stoupá, pak se začnou křídla mírně prohýbat, nos se začne zvedat - a pak se křídla prohnou pořádně, až se na nich letadlo skoro zhoupne a chvíli letí jen tak kousek nad zemí. Nakonec vztlak přebije gravitaci, letadlo začne stoupat a svou spokojenost s tímto jevem vyjádří zatažením podvozku...
Kdysi jsem z vyhlídkové terasy na letišti Budapest-Ferihegy (BUD/LHBP) natočil start nákladního Jumba společnosti Cargolux. Byla to první 747, které jsem v životě viděl zblízka. A právě ten jev nazývaný "wingflex", čili průhyb křídla, je na tomto videu nádherně zachycen. Kochejte se:

Cena státu

Liberální institut vytvořil zajímavý internetový projekt nazvaný Cena státu. V jednoduché webové aplikaci můžete nakoupit od státu služby které považujete za rozumné a porovnat je se skutečností. Jak to dopadlo mně znázorňuje tento graf:

Lovíme čínské jumbo

Úryvek z článku v časopise MF Plus 18/2007:

Slabost pro tupolev

Pavel Koběrský je osmadvacetiletý IT konzultant a planespotter. Pochází z Ostravy, vystudoval VŠE v Praze, je ženatý, má syna a bydlí v Hostivici u Prahy, což je pro planespottera ideální bydliště (na kole jste u letištního plotu do patnácti minut). Pavel založil několikery internetové stránky, z nichž nejzajímavější jsou ty, kde prezentuje své fotografie. Převažují tu snímky letadel pořízené v okolí ruzyňského letiště. Některé z nich jsou nejen dobře technicky vyvedené, ale mají i impresivní náboj. Dokážou tedy i na návštěvníka stránek přenést onu „poezii svého druhu“ - tedy cosi, pro co stojí za to občas zajet k letišti a třeba jen tak, bez dalekohledu a foťáku, pozorovat letadla vyrážející do světa a vracející se z něho.

„Nejdůležitější je, že při focení úplně vypnu,“ říká Pavel Koběrský. „Ale zároveň mívám pocit, že o něco přicházím, třeba o to, jak letadlo hlučí, jak kondenzují páry za křídly, neslyším vzdušný vír, který jde za ním... Takže někdy fotím a jindy se jen tak koukám a užívám si.“ Digitální aparáty umožňují bezstarostné focení a nemilosrdnou selekci snímků: „Na web dám tak pět fotek ze sta. Horší fotku může ospravedlnit jen nevšední letadlo, a naopak - proč tam nedat běžný stroj na vizuálně nadprůměrném obrázku? Ale na airliners. net se netlačím, i když bych tam jednu dvě fotky možná dostal. Pro mě je to hlavně relax.“ A pro jaká letadla má slabost? „Pro staré tupolevy a taky pro Alitalii - pro ty jejich DC devítky s retronátěrem a černým čumákem...“

Jenom abych nebyl za vola - samozřejmě že jsem říkal emdéosmdesátka a ne DC devítka. Bohužel jsem to číslo nějak propásnul, takže pokud by jej někdo měl k dispozici, budu jenom rád.

Chilli - level 1 completed

Včera jsem přesadil chilli ven na zahrádku - meteorologové slibují teplo přímo globální, takže snad to miminka přežijou. Počáteční úmrtnost byla 50%, ze 20 semínek mám 10 rostlinek, z toho některé jsou ale pěkné chcípáky. Pokud ale skutečně budou mít těch 350 000 Scovillů, tak budou dvě tři papričky na infarkt stačit...
Chilli

Dva milióny klientů v jedné 810?

Reklama na boku této 810 praví: Přistupte si! Jedou s námi už 2 milióny klientů. Já tam ale vidím akorát chrápat průvodčí. A nikdy jsem v tomto vlaku na trase Hostivice-Praha-Zličín (jediná zastávka) neviděl více než deset cestujících. Asi mě tady někdo koulí...

Air Force One

Na Air Force One jsem vyrazil před osmou hodinou na kole, podle letecké mapy jsem zkusil jet na místo, odkud by mohlo být slušně vidět a zároveň by nemuselo být tak hrozně hlídané. Zjistil jsem ale, že díky stavbě obchvatu Hostivice to tamtudy nepůjde. Tak jsem vyrazil tradičně - kolem hostivického nádraží nahoru.

U odbočky k radaru stála policie, takže jediným způsobem bylo odbočit doleva na stavbu dálnice a hlubokou rýhou se posouvat směrem k západu. Na konci rýhy byly dva velké kopce hlíny. Na každém z nich stál policajt.
Tak jsem se utábořil u jednoho z nich, s výhledem na začátek dráhy 06 vzdálený asi 1,5 kilometru, kde se právě odehrávala maximální dopravní špička, snaha posadit všechna letadla ze vzduchu a zvednou všechna letadla ze země než přiletí pan Bush byla evidentní. Čekání jsem si krátil informacemi z diskuze na serveru planes.cz - a tam jsem se také dozvěděl, že nakonec AF1 přiletí ze směru 06. Najednou letiště utichlo. Jedinými zvuky byly vzdálený vrtulník kontrolující okolí, šumění řepkového pole a zvířata. Žádná letadla, žádná APU, žádná pozemní technika. Ze západu přelétal v letové hladině nějaký čtyřmotorák. Pak se v dálce objevil temný stín, pak začal být trošku slyšet a přistál. A to bylo všechno...

Kudy na Prahu?

To, že se letadla na cestě do Prahy většinou drží určitých cest (o kterých se většinou mluví jako o příletových koridorech) jsem věděl. Ale moc jsem nevěděl kudy (snad kromě přiblížení na dráhu 31, kde to docela znám). Tak jsem vzal mapy (dostupné zde), z map klíčové body, souřadnice vložil do Google Maps a tady je výsledek:

KML soubor
Odkaz přímo do Google Maps
Mapa obsahuje i příletový koridor na budoucí paralelní dráhu. A letadla zatáčejí většinou trošku plynuleji :)