Fotografováno od plotu blízko Kněževsi (a to sice dopoledne, proto omluvte špatné světlo - lépe se tam fotí odpoledne) - mapa.
Letectví - Motorsport - Technologie - Internet - Svoboda - Ekonomie - Jídlo - Hudba - Cokoliv
28 března 2007
Další ruský krasavec v Praze
Fotografováno od plotu blízko Kněževsi (a to sice dopoledne, proto omluvte špatné světlo - lépe se tam fotí odpoledne) - mapa.
Piráti silnic!!!
Opilý cyklista pokousal policistu - iDNES.cz
27 března 2007
Zrušte zimní čas!
Můj roční syn změnu času taky úplně nepochopil - šel spát podle letního (v osm), usnul podle zimního (v devět) a vzbudil se podle letního (v sedm). V důsledku jsem jej tedy uspával mnohem déle a vyspal jsem se mnohem méně.
Řešení je ale jednoduché - čas neměnit. O tom se koneckonců už nějakou dobu mluví, většinou ale snahy vedou ke zrušení letního času. Myslím si, že mnohem efektivnější je zrušit čas zimní.
Letní čas sice neodpovídá času slunečnímu, ale to je v zásadě jedno - pro určitou část časového pásma stejně čas odpovídá slunečnímu času jen několikrát ročně, pro jiné regiony neodpovídá nikdy a některé oblasti jsou úplně v jiném časovém pásmu než by měly být - například západ Francie nebo Španělska, skoro celá Čína (která používá jediné pásmo). Nebo Island - tento malebný ostrov, často uváděn jako vzor dokonalého státu, je celý v jiném časovém pásmu (UTC) než kam geograficky náleží (UTC-1). A jak jinak, Islanďané si celoročně užívají letního času.
Jak by to vypadalo u nás? Jako rodilý Ostravak si vezmu za příklad naši matičku Prahu. V létě by se tedy nic nezměnilo - v polovině června by občanský úsvit začínal ve čtyři hodiny a sedm minut ráno, naopak občanský soumrak by končil na konci června přesně v deset hodin večer. Tady není co řešit, člověk si může jít ráno zaběhat stejně jako může večer posedět u piva.
A jak v zimě? Občanský úsvit by začínal nejpozději na přelomu roku v 8.22 (za zimního času 7.22). Občanský soumrak nejdříve v polovině prosince v 17.38 (za zimního času o hodinu dříve, tedy v 16.38). A odvažuji si tvrdit, že o hodinu později využije světlo více lidí, než o hodinu dříve. Přece jenom se už ráno nevstává podle Františka Josefa.
Jestli by to byla ekonomicky taková změna si netroufám odhadovat - pokud ano, tak budeme šetřit, jak doporučuje Václav Havel. Třeba tím, že budeme používat úsporné zářivky, jezdit auty na vodík a přitom nesvítit nebo jako sám Havel pětilitrovým Mercedesem, abychom netrpěli vibracemi.
Co se ale ušetří jsou dvě věci. Zaprvé transakční náklady změny - čas strávený na přestavování hodin, hodina čekání/hodina zpoždění v dopravních prostředcích, zbytečné omyly, dopravní nehody a spousta času protestujících a bloggerů. Tou hlavní úsporou je ale lidská důstojnost a svoboda. Minimálně já nepovažuji Hitlera/komunisty/Evropskou unii za dostatečný důvod, proč by měl občan nějak měnit natolik osobní záležitost, jakou je životní rytmus.
P.S. Časy pro Ostravu by byly 3.53-21.42 a 8.06-17.24. Proto se chodí v Praze do práce později.
09 března 2007
Blíží se konec světa?
Něco se děje, začínám být neklidný. Konec světa se asi blíží, když už i ty spammerské hovada zpytujou svědomí...
06 března 2007
Škodí zdravá výživa?
Jsem docela šťastný člověk. Jedna z věcí, která mi ale už dlouhá léta kazí život, je to, že mi pořád někdo kecá do jídla. Začalo to ve školce, kdy jsem sice mohl chodit domů „po o“, ale často to dopadalo tak, že zatímco děti už spaly, Pavlíček seděl zoufale v jídelně nad studenou špenátovou polévkou a jeho maminka z výchovných důvodů čekala v šatně (což Pavlíček velmi dobře věděl). Pokračovalo to školními jídelnami, kdy Pavel raději peníze za stravenky zpronevěřil za účelem pořízení vstupenek na hokej než jíst tamní blivajzy. Na vysoké škole tlak díky získané svobodě dočasně ustoupil, aby posléze patřičně znásoben kopíroval vývoj čitatele ve výpočtu BMI.
A je to čím dál horší, ačkoliv BMI dočasně stagnuje. Můj oblíbený deník mě každý den zásobuje informacemi o tom, že krabice džusu je stejně energetická jako celý oběd a sklenice čerstvě vymačkaného džusu je sice zdravá, ale pořád má energie na třetinu oběda. Více než pět káv denně zpomaluje spermie, prakticky všechno (kromě brokolice) způsobuje rakovinu a infarkt se musí blížit mílovými kroky.
U jednoho oběda mě však napadla teorie, a přemýšlení nad ní při dalších obědech mě utvrdilo v její správnosti:
Tlak na zdravou výživu škodí!!!
Premisy: určité potraviny jsou méně zdravé než jiné (efekt zdraví označme Z). Konzumace potravin přináší určité duševní uspokojení, které také prospívá zdraví (efekt duševního uspokojení označme D). Každý je geneticky a částečně i sociálně předurčen k určitým chutím a odporům.
Pro člověka který zdravé potraviny preferuje je život snadný. Konzumuje si svou brokolici a je duševně naplněn (U=Z+D). Dožívá se vysokého věku, pokud není přejet tramvají.
Pro ostatní je situace složitější. Mohou buďto preferovat fyzické zdraví před radostí a prožijí dlouhý, ale truchlivý život, pokud je nesrazí řidič na přechodu (U=Z-D). Nebo se mohou vydat intenzivnější, ale kratší cestou chuťových požitků (U=(-Z)+D. Potud je situace normální a poměrně spravedlivá.
Situaci ale komplikují různí samozvaní mesiáši jako jsou dietologové, ženské časopisy, televizní reality show a vlády, které ze zdravé výživy udělaly něco jako pohanského bůžka: „Jezte tak jak doporučujeme a budete zdraví a šťastní! Ve škole dostanete dotované mléko, protože mléko je zdravé! Označíme vám zdravé potraviny! Zdaníme vám nezdravé potraviny!“
Společenský tlak citlivou rovnováhu posílá jinam tím, že do celé rovnice přidává faktor svědomí (S). Zdravožrouti jsou stále geneticky určeni ke šťastnému životu (U=Z+D+S). Ostatní mají na výběr mezi dvěma zly: mohou preferovat zdraví, těšit se dobrému svědomí v jinak otřesném zeleném životě (U=Z-D+S). Nebo si jídla užívat za cenu špatného zdraví a špatného svědomí (U=-(Z+S)+D).
Nyní je nutné se zamyslet nad velikostí jednotlivých faktorů. Mít čisté svědomí je sice hezká věc, ale špatné svědomí už ovlivňuje život poměrně výrazně. Proto jsou na tom lidé, kteří jedí nezdravě výrazně hůře než ostatní. A proč? Protože se někdo plete do věcí, na které nemá právo. Tlak navíc působí tak intenzivně, že i ti, kteří jedí poměrně spořádaně jsou za každý drobný "hřích" (požitek) trestáni špatným svědomím (kde abs(-S)>Z). Pokud je tedy průměrný věk dožití v ČR 76 let, nezdravou stravou si jej člověk sníží například na 70 let, špatným svědomím způsobeném mediální masáží na 65 let a traumatem z dětství, kdy do něj v jídelně a doma tlačili špenát na 60 let. To je celých 10 let života ztraceného naprosto zbytečně.
Závěr: neserte se cizím lidem do jídla! Kazíte mi i ostatním život.