Tento článek jsem poslal do MF DNES jako reakci na názor paní Jarmily Johnové ze sdružení Pražské matky, která kritizuje zvyšování rychlostních limitů například na Jižní spojce v noci, když se přece díky novému zákonu jezdí pomaleji a bezpečněji, což prý dokazují statistiky (jejichž metodika se s novým zákonem ovšem změnila, takže to jsou bezcenná čísla). Článek si případně můžete dohledat v archivu, kde je nutné se registrovat. Můj článek v MF DNES zatím (středa 16. 8. 2006) ještě nevyšel.
Mezi veřejností existuje mýtus o rychlosti - vyšší rychlost se rovná nebezpečí, budeme jezdit pomalu a budeme bezpeční, ekologičtí a šťastní. Ale není to úplně pravda.
Paní Johnová ze sdružení Pražské matky cituje statistiky, podle kterých je nepřiměřená rychlost "největší zabiják". Nelze nesouhlasit. Za nepřiměřenou rychlost se dá totiž schovat skoro cokoliv. Pokud při parkování ťuknu do automobilu před sebou, pravděpodobně jsem se pohyboval nenulovou a v této situaci nepřiměřenou rychlostí. Také nedodržení bezpečné vzdálenosti není nic jiného než nepřiměřená rychlost relativně k vozidlu vepředu. Nejsem si ale jistý, jestli paní Johnovou kritizované zvýšení povolené rychlosti na některých místech v Praze s nepřiměřenou rychlostí nějak souvisí.
Přiměřená rychlost je totiž úplně něco jiného a žádným zákonem ani dopravním značením ji nelze nadiktovat. Dokonce je ve každé situaci rozdílná pro každého řidiče a každé vozidlo. A velmi často je nižší než rychlost povolená.
Jakkoliv mohou být následky nehod ve vyšších rychlostech vyšší, tlaky na snižování rychlosti pod rozumnou hranici bezpečnosti rozhodně nepomáhají. Podle Federální dálniční správy v USA je totiž nejbezpečnější rychlost pro omezení ta, kterou by v tomto úseku podle svého úsudku jelo pomalejších 85% řidičů, a překračovalo by ji tedy jen zbývajících 15% "pirátů". Pokud je limit stanovený výše, dochází i pro Pražské matky logicky k více nehodám. Pokud je ale limit stanovený níže, dochází také k více nehodám - podle Národní asociace motoristů toto riziko roste šestkrát při rychlosti snížené o šestnáct kilometrů v hodině. Efekt lze vysvětlit snadno - jen rychlost samotná nehody nezpůsobuje, může za ně rozdíl v rychlostech, který nepřiměřená omezení zvyšují. A rozdíl v rychlostech je také právě to co zabíjí.
Na rozumnějších rychlostních limitech se dají najít i další pozitiva. Řidiči jsou nuceni se více koncentrovat na samotné řízení, než na kontrolu tachometru. Také jsou nuceni se více spoléhat na vlastní odhad a schopnosti než jen dodržovat povolenou rychlost, a tak je ani nenapadne jezdit povolenou padesátkou na čerstvém sněhu. Asi jim bude dodržování rozumných limitů méně proti srsti, budou je tak skutečně dodržovat a nebudou si při tom připadat jako ovce. Nebudou tak také prudce brzdit, když uvidí u krajnice zaparkované auto. Akcelerovat a zpomalovat budou podle svého uvážení, nikoliv jen podle značek, takže spotřeba nemusí se zvýšením rychlosti vůbec vzrůst. A pokud je skutečně nutné rychlost snížit pod tento rozumný limit, je třeba řidičům vysvětlit proč.
Bezpečnost na našich silnicích jen samotné omezení rychlosti nevyřeší, důraz na zdravý rozum a zodpovědnost řidičů může. Pokud jej ale nebudou hatit mýty a zneužité statistiky.
Pavel Koběrský, neorganizovaný otec, Praha
A se samostudiem můžete začít třeba zde.
Žádné komentáře:
Okomentovat