Slabost pro tupolev
Pavel Koběrský je osmadvacetiletý IT konzultant a planespotter. Pochází z Ostravy, vystudoval VŠE v Praze, je ženatý, má syna a bydlí v Hostivici u Prahy, což je pro planespottera ideální bydliště (na kole jste u letištního plotu do patnácti minut). Pavel založil několikery internetové stránky, z nichž nejzajímavější jsou ty, kde prezentuje své fotografie. Převažují tu snímky letadel pořízené v okolí ruzyňského letiště. Některé z nich jsou nejen dobře technicky vyvedené, ale mají i impresivní náboj. Dokážou tedy i na návštěvníka stránek přenést onu „poezii svého druhu“ - tedy cosi, pro co stojí za to občas zajet k letišti a třeba jen tak, bez dalekohledu a foťáku, pozorovat letadla vyrážející do světa a vracející se z něho.
„Nejdůležitější je, že při focení úplně vypnu,“ říká Pavel Koběrský. „Ale zároveň mívám pocit, že o něco přicházím, třeba o to, jak letadlo hlučí, jak kondenzují páry za křídly, neslyším vzdušný vír, který jde za ním... Takže někdy fotím a jindy se jen tak koukám a užívám si.“ Digitální aparáty umožňují bezstarostné focení a nemilosrdnou selekci snímků: „Na web dám tak pět fotek ze sta. Horší fotku může ospravedlnit jen nevšední letadlo, a naopak - proč tam nedat běžný stroj na vizuálně nadprůměrném obrázku? Ale na airliners. net se netlačím, i když bych tam jednu dvě fotky možná dostal. Pro mě je to hlavně relax.“ A pro jaká letadla má slabost? „Pro staré tupolevy a taky pro Alitalii - pro ty jejich DC devítky s retronátěrem a černým čumákem...“
Jenom abych nebyl za vola - samozřejmě že jsem říkal emdéosmdesátka a ne DC devítka. Bohužel jsem to číslo nějak propásnul, takže pokud by jej někdo měl k dispozici, budu jenom rád.
Žádné komentáře:
Okomentovat